Nacházíte se na: Náš oddíl > Kronika > První výprava
06.01.2018
Už jste byli někdy na Belvederu? A v lendu? A se skauty? Pokud alespoň jednou zaznělo "NE", tak tahle výprava je přesně pro vás!
Cíl nebo místo konání: Belveder
Vybavení s sebou: Nezapomeňte teplé boty a oblečení, raději i pláštěnku, 30,- Kč, kroj, svačinu, něco k opékání, dostatek pití, KPZ, tužku a papír.
Sraz na "Průtahu" odkud pojedeme autobusem na Labskou Stáň. Po prohlídce Belvederu (znalci pohárů možná ocení i místní restauraci) pokračujeme už pěšky zpět domů. Cestou bude možnost opéci si přinesený buřtík.
Sraz: Zastávka na ul. Myslbekova v 08:15
Konec: tamtéž v 16:30
Vedoucí akce: Bibi, Smíšek
Rok 2017 utekl jako voda, ani jsme se nenadáli, a už je tu první oddílová výprava v roce 2018. Tentokrát s cílem Belveder. Je zima, mnozí se ještě nevzpamatovali z toho, že musí místo sedmičky psát osmičku, a tak na ranní sraz přišla jen hrstka těch nejsilnějších. Můžeme se pochlubit, že v našem oddíle je hned 25 nejsilnějších. Netrvalo dlouho a v zatáčce se objevil náš autobus. Popisek Janov a číslo 432 na něm hrdě svítilo. Nastoupili jsme a už jsme se vezli vstříc Labské stráni, odkud začneme náš první novoroční výlet. "Dnes máme mimořádně hezké počasí, tak si to užijme!" zahájil Šuperka výpravu a jako první se vydal po červené turistické značce směrem k Belvederu. Belveder nás přivítal zachumlaný v mlze, takže výhled nebyl zrovna valný, ani to nás ale neodradilo od toho, abychom se vyfotili, jako správní skauti, v krojích. Sýr, vyletí ptáček, usmívat se a pak zase rychle do bund, ať tu nezmrzneme. Belveder byl ale jen začátek našeho výletu. Po červené turistické značce jsme dnes měli dojít až zpátky do Děčína. Před námi bylo asi ještě jedenáct kilometrů. Ušli jsme jen kousek cesty a přidal se k nám další nejsilnější člen naší výpravy - Bublina, pejsek, který se k nám připojil a až do Děčína se s námi i hrdě držel. Dali jsme mu jméno Bublina a po několika kilometrech, kdy to vypadalo, že se nechce jen tak odpojit, jsme ho i přijali jako člena naší výpravy. Cestou jsme si zahráli nejednu hru - Epidemii, Zombie ale i známé Nálety. Čas oběda se rychle nachýlil, a tak jsme si vyhlédli šikovné místo a začali jsme s přípravami na rozdělání ohně. Ačkoliv bylo trochu mokro, netrvalo to dlouho a společnými silami jsme oheň rozdělali. Vzduchem se nesla vůně opékaných špekáčků, kouře a táborové písničky, které jsem hrála na kytaru já nebo Brepta. Myslím, že s tím užíváním jsme Šuperku poslechli! :) A tak jsme pokračovali s plnými břichy. Měli jsme ale ještě dost času, a tak jsme se cestou schovávali před nálety a zahráli si i na Smůlu. Zpátky na Průtah, místo rozchodu, jsme tak dorazili veselí, s novými zážitky a nadšení do dalšího skautského roku.